top of page

NEBE NAD BERLÍNEM

Aktualizováno: 25. 1.

Pozdrav z výletu, září 2022



Cestování po větších městech, památkách a muzeích jsem si v mládí užila, že už je vůbec nemusím. Dodnes jsem přesto vděčná za školní "japonské foto výlety" 20 staveb a 500km denně. Berlín jsem měla díky takovým třem rychlým návštěvám - vždy asi po 5 letech, ve škatulce "jiné takové město v Evropě není",. protože byl pokaždé úplně jiný. Kde jsem minule viděla holé pole, příště vyrůstaly rezidenční a vládní čtvrti. Moc mě ale nezaujal, kromě Reichstagu. Novou kupoli od Normana Fostera na starém říšském sněmu jsem obdivovala.



Když jsem letos v létě dostala nečekanou nabídku od kamarádky Káti na krátký výlet, věděla jsem, že musím. Někdy to tak je. Baví mě čas od času objevovat cizí město, jak se v něm žije a mluví. Proč je takové jaké je. A taky vidět na vlastní oči, jak v něm fungují stavby, ať už jsou nebo nejsou ověnčené architektonickými cenami.



Díky Kátiné pozvánce do malé skupinky studentů architektury, skvělému programu našeho průvodce Jirky, a především díky jeho velkému nadšení z tohoto města, jsem se 5 dní v Berlíně nezastavila. Přesné informace o historii, letopočtech, názvech budov, jejich autorů si každý najde na Wikipedii, mě letos v září zaujalo:



1. Veřejná doprava

Funguje zde skvěle. Díky provázanosti podzemní a nadzemní dráhy, dalších busů a tramvají se dostanete relativně rychle a pohodlně z jednoho konce města na druhý. Aut není málo, nepůsobí však agresivně a hlučně, tak nějak plynou s pásy stromů. Všude je neuvěřitelné množství cyklistů, ve dne v noci. A kdekoliv si můžete půjčit kolo.



2. Odhodlání, obnova, investice

Všudypřítomné, poválečné, obrovské a dlouhodobé. Staví se mnoho let obrovské množství infrastruktury, čtvrtí, budov. Líbí se mi u významnějších míst fotodokumentace z doby před válkou, po bombardování a ze současné renovace, průběžně probíhající od války. Ty pohledy až mrazí, zvlášť dnes.



3. Multikulturní tradice

Vzniká už za císaře Friedricha II. v 18. století, který do zanedbaného hlavního města Pruska zve italské stavitele, holandské techniky a francouzské filosofy. Tím jej dostává mezi nejvýznamější evropská města. Líbí se mi náměstí, kde vedle sebe stojí kostel protestantský, katolický i francouzských hugenotů. Stejně tak množství řečí a národů dnes na ulici.



4. Německý (neo)klasicismus

Jeho linku vidím všude. Jak pokračuje v nově postavených budovách. Například cenami ověnčená rekonstrukce Nového muzea na Museums Insel od Davida Chipperfielda z r. 2009. Princip zůstává, jen rukopis je soudobý. Jedno, jaká je u vás tradice, ale je fajn ji v určité formě držet.



5. Učebnice architektury

Je tu skvěle vidět, "jak se dělá" městský dům. Jak se člení velký městský blok na sokl, patro a střechu. Jak rozčlenit velkou "uliční frontu". Jak také mohou vypadat okna v centru velkoměsta : ), bonusem jsou samozřejmě precizní zpracování kování, omítky, oplechování a všech detailů.



Přijde mi to tu jako příjemné a docela bezpečné město. Bezdomovci se soustřeďují pod nedalekým mostem. Nepřijde mi divné jet sama v noci metrem do hotelu. Káva je fajn, jídlo nabízí různé kuchyně a veganská nabídka je všude a inspirativní. Přesto abych přežila program a větrné nebe, si raději dám první večer v řecké zahrádce u ukrajinského kuchaře karibský rum a místní řízek. Taky večer šetří veřejným osvětlením. Decentně nasvícené monumentální památky se vynořují ze tmy, doprovázeny tu a tam skupinky muzikantů hrajících klasickou hudbu.


Krásný výlet.


Ps: ve filmu Wima Wenderse Nebe nad Berlínem je krásně vidět, jak vypadlo město v 80. letech. Pustila jsem si jej po letech cestou domů v buse. Jeden anděl vysvětluje druhému, co jej na životě člověka láká. Jak je super zažívat všechny ty věci, co bolí. Někdy to velmi bolí, přesto je to super.







33 zobrazení0 komentářů
bottom of page