KDE BYDLÍ VÍNO

2. 9. 2022

Aktualizováno: 8. 9. 2022

Tip na cyklovýlet po prastarých vinařských vesničkách,

kde se víno vyrábí a skladuje po staletí

Jedny z mnoha "Kellergassen", ulic vinných sklepů. Jen kousek za hranicemi.

Nedělní odpoledne

Původně jsme se jen s rodinou chtěli projet na kole. Našli jsme stezky mezi vinicemi, stranou od větších silnic, kousek od hranic s Dolním Rakouskem (více tipů nejen na cyklovýlet ZDE).

Objevila jsem

nejen pro naše jižní sousedy nejdůležitější odrůdu zeleného veltlínu (pochází odsud!), ale i neoplocené vinice protkané upravenými cyklostezkami a malebné osady prastarých vinných sklepů a lisoven. Také místa pro ochutnání - samoobslužné domky velikosti kapličky, kde solární panel na střeše je samozřejmost. Mezi vinicemi najdete jednoduché přístřešky s plnou lednicí, sklenkami a dalšími degustačními nezbytnostmi, včetně terasy s parádním výhledem. A málo turisty!

Kombinace dobré víno od místních vinařů + fajn cena + velmi přátelští lidé, nemá chybu.

Nevýhodou je, že toho moc neujedete.

Místo péče a oslavy

Kellergassen jsou takové "druhé" vesnice vedle těch normálních, umístěné na kraji vinohradu. Je to jedna a více ulic lemovaná řadou vinných sklepů (budovy pod zemí) s lisovnami (budovy nad zemí), kde se víno od dob prvního osídlení římskými legiemi dodnes vyrádbí, ochutnává, skladuje a oslavuje. Během celého procesu výroby tato místa žili a stále žijí sklizní, přípravou nebo oslavami.

Přestože se víno v tomto regionu pěstovalo "odjakživa", první písemné zmínky jsou až od 13. století. Nejdříve šlo jen o sklepy s několika málo lisovnami. Od 18. století jsou vesničky už tvořeny dvojicí sklep+lisovna. Velikostí, vybavením i výzdobou se lišili podle vinaře - majitele, kterým byla šlechta, kláštery nebo řadoví vesničané.

Sklep

je podzemní prostor vykopaný v zemi, která svou vrstvou zajišťuje vínu stabilní teplotu a vlhkost. Je hloubený přímo v jílu, pískovci nebo slepenci - stabilním podloží. Z vnitřní strany je pak opatřený už jen cihlenou obezdívkou "kvelbením". Jinde zajišťují stabilitu cihelné klenby. Větrá se ventilačními hlavicemi "rampůchy". Staré sklepy umí zachovat pro víno ideálních 10 - 15°C po celý rok. Proto sklep, kde se víno skladuje, s nadzemní částí spojuje často ještě šikmá chodba "šíja", která vede do té správné hloubky.

Někde tyto chodby a sklepy vytvářely pod vesnicí celé systémy a za války sloužily pro úkryt nebo únik. V dobách, kdy se víno podle množství úrody odvádělo vrchnosti, si vinaři ze sklepa vykutávali tajné odbočky, které po naplnění vínem zazdili.

Lisovna

je menší či větší domek nad zemí, kde se víno připravuje, lisuje, skladuje nebo ochutnává. Skladuje se zde i všechno vybavení a nářadí. Právě lisovny si zachovávají svoji tradiční podobu řešení průčelí, štítů, střech, omítek, soklů nebo kování, kterou dnes už na většině obytných staveb nenajdete.

Obdivuji

detail ruční vápenné omítky, zaoblených ostění a rohů, dřevěné štíty a vrata, pěkně kovářsky opracované dveřní závěsy, závory nebo zámky.

Koho nenadchne zpracování omítky, jistě ocení již zmíněnou přívětivost místních. Při první návštěvě jsme píchli kolo. Nebylo kolemjdoucího, který by nenabídl pomoc a odvoz nebo se alespoň nezeptal, co se stalo. Při druhé návštěvě střídavě pršelo. Nebylo nikoho, kdo by v takovém počasí vyrazil do vinic, ale když už, jeden starší pár nás sám oslovil a poradil, kde se dá schovat. Rozuměj, kde se do samoobslužného baru vejde i kolo a s jeho lahodnými zásobami přečkáte třeba sněhovou bouři. V nejhorším případě vždy narazíte na někoho, kdo vás ochotně zve do svého sklepa.

Barevnost

omítky je zde vidět nejčastěji v kombinaci bílá se zeleným soklem. Podle tradice býval i černý. Případně se do fasádního vápna přimíchávala žlutá či zelená, šambrány pak byly bílé a sokl zelený. Podobná tradiční barevnost byla i u nás, na jižní a jihovýchodní Moravě (např. vinné sklepy Plže v obci Petrov), Slovácko, Mikulovsko, Podyjí. Tam najdeme i kombinaci bílé a modré, případně později s lidovými malovanými motivy. Jen tamní zástavba vesnice na ni moc nenavazuje.